Procházka kulturním životem pražských židovských spisovatelů

Připravili jsme pro vás pro vás několik zastavení, které vám přiblíží Prahu z perspektivy osobností pražské židovské kultury 19. a první poloviny 20. století.

Stáhněte si mapu ve formátu jpg nebo jako leták pdf a vyrazte s projektem PRALIT procházku!

1. Vrchlického sady: JAROSLAV VRCHLICKÝ

Procházka začíná v parku, jenž byl roku 1913 pojmenován po spisovateli, který židovské kořeny nemá, leč židovská tematika mu není cizí. V 19. století se mnoho českých spisovatelů židovské tematice nevěnovalo, podle Oskara Donátha patří však Jaroslav Vrchlický k těm několika málo českým autorům, kteří dokázali danou látku náležitě zpracovat. Donáth ve své knize Židé a židovství v české literatuře 19. století vyzdvihuje především Vrchlického dílo Bar Kochba.

2. Wilsonova 101/4: NOVÉ NĚMECKÉ DIVADLO

Dalším bodem zatavení je budova dnes Státní opery, která byla otevřena v roce 1888 jako Nové německé divadlo, jednalo se o stálou německou divadelní scénu, jež byla hojně navštěvována jak Němci, tak Čechy. Dění kolem divadla a nové divadelní kusy patřily k důležitým společenským tématům. Např. pražský německý spisovatel a novinář Otto Pick vydal stať k situaci kolem změny ředitele divadla pod názvem Um das deutsche Theater in Prag. Německý divadelní spolek se sám rozpustil na podzim roku 1938 kvůli obavám z reakcí českého obyvatelstva na mnichovskou dohodu.

3. Opletalova 7/5: DIVADLO HUDBY

Dále pokračujeme k dnešnímu Divadlu Radka Brzobohatého ‒ dřívějšímu Divadlu hudby, s nímž je spojena osobnost Pavla Eisnera, překladatele a milovníka české i německé kultury. Pro události pořádané v divadle Eisner připravoval průvodní slova, výbor z nich vyšel pod názvem Divadlu hudby. Během druhé světové války oficiálně publikovat nemohl, ale intenzivně pracoval na svém nejrozsáhlejším díle věnovaném českému jazyku Chrám i tvrz.

4. Václavské náměstí 38: DIVADLO ROKOKO

Poté se přesuneme na Václavské náměstí, kde se udála celá řada významných kulturních i historických událostí. Egon Erwin Kisch se jako investigativní novinář proslavil především odhalením špionážního případu plukovníka Redla, celou aféru popsal v reportáži Pád šéfa generálního štábu Redla, která vyšla v souboru Pražský pitaval. Reportáž se dočkala, jak divadelního, tak filmového zpracování. Divadelní hru s názvem Vyzvědačská aféra obrsta generálního štábu Redla napsal Emil Artur Longen a premiéru uvedlo divadlo Rokoko.

5. Václavské náměstí 28: PALÁC U STÝBLŮ

Na Václavském náměstí si připomene také jeden počin filmový. V paláci U Stýblů sídlilo kdysi kino Alfa, první kino, kde byl promítán československý zvukový film. Oním filmem byla Tonka Šibenice režiséra Karla Antona natočená podle povídky Egona Erwina Kische Nanebevstoupení Tonky Šibenice.

6. Řetězová 7: CAFÉ MONTMARTRE

Významným kulturním prostorem a fenoménem bývaly také literární kavárny. Zastavme se proto alespoň u jedné z nich v Řetězové ulici ‒ Café Montmartre, jež se stala před první světovou válkou domovem pražské bohémy. Kavárna, kabaret, šantán i tančírna, do které mířily kroky pražských umělců, ať mluvili česky, německy nebo jidiš. Častými hosty kavárny byli mimo jiné Eduard Bass, Emil Artur Longen, Egon Erwin Kisch či Lenka Reinerová, která patřila mezi stále hosty až do své smrti v roce 2008.

7. Anenské náměstí 209/5: DIVADLO NA ZÁBRADLÍ

Naše trase končí u divadla Na Zábradlí připomínkou toho, že díla pražských židovských autorů jsou i dnes stále živá. V budově divadla Na Zábradlí sídlí rovněž divadelní spolek Masopust, ten má od roku 2013 ve svém repertoáru pozapomínanou divadelní hru o spravedlnosti Andělé mezi námi, jejíž autorem je dramatik a spisovatel František Langer.

Trasa vznikla v rámci projektu PRALIT, který zachraňuje a zpřístupňuje památky pražské židovské literatury. Digitalizovaná díla zpřístupňuje online knihovna Kramerius Městské knihovny v Praze a naleznete je ZDE.