Umberto Eco – Pražský hřbitov

Umberto Eco – Pražský hřbitov, Praha, 2011

Skutečnými dějinami 19. století provádí proslulý autor svého smyšleného hrdinu, konfidenta a padělatele bez jisté identity, a představuje ho jako autora jednoho z nejznámějších a nejničivějších falz historie – Protokolů sionských mudrců.

V Paříži koncem 19. století si na popud začínajícího psychiatra Sigmunda Freuda píše deník jakýsi Simonini, notář, falzifikátor a spolupracovník mnoha tajných služeb. Trpí rozdvojenou osobností, a tak jsou autoři deníku dva – druhým je notářovo alter ego, kněz Dalla Piccola. Ze zápisků obou, doplňovaných vstupy vypravěče, vyvstává životní příběh amorálního manipulátora, plného chladné inteligence i vášnivé nenávisti ke všemu odlišnému. Eco jej nechává projít skutečnými událostmi francouzských a italských dějin 19. století a spolupracovat s nejrůznějšími, rovněž skutečnými, podivíny i historickými velikány. Simonini přispěje k událostem Garibaldiho povstání, pařížské komuny či Dreyfusovy aféry: všude přistrčí vhodně vytvořené dokumenty, které zvrátí běh událostí ve prospěch toho, kdo si je objednal. Jeho životní „opus magnum“ pak představuje rozsáhlý doklad světového židovského spiknutí, vytvořený pro ruskou tajnou policii – Protokoly sionských mudrců. Úctyhodná faktografická drobnokresba i typické intertextuální hříčky a odkazy zdobí román, který je právě tak chytlavou napínavou četbou jako historickou esejí o (ne)důvěryhodnosti psaného slova a manipulaci veřejného mínění. Pro českého čtenáře může být užitečné dodat, že Praha nehraje v tomto románu žádnou roli, židovský hřbitov na Josefově je jen kulisou tajného shromáždění, o němž pojednává Simoniniho falzifikát.