Aktuality

Osobní knihovny

Projekt osobních knihoven nám nabízí nahlédnutí do života lidí, jejichž jména všichni známe ze školy: Karla Havlíčka Borovského, Boženy Němcové nebo Mikoláše Alše.

Díky pečlivé práci autorů projektu v archivech a muzeích se můžeme dočíst, jaké knihy tvořily jejich osobní knihovny. Nejzajímavější však je to, že v rámci projektu vznikly fotografie všech poznámek a vpisků v těchto svazcích. Koho by napadlo, že Mikoláš Aleš si v knihách ručně koloroval obrázky?

V rámci projektu, jenž probíhal v letech 2007 až 2009, bylo zpracováno celkem šest knihoven: Mikoláše Alše, Karla Havlíčka Borovského, Karla Čapka, Zdeňka Fibicha, Jaroslava Ježka a Boženy Němcové.

Nejen lidé, ale i knihovny mají své osudy, a tak se dozvídáme, že některé knihovny (knižní celky) se po smrti svých vlastníků rozpadly, zatímco jiné byly pietně uchovány tam, kde se nacházely za života svého majitele. To je případ třeba knihovny Jaroslava Ježka, kterou dodnes najdete v jeho Modrém pokoji, jenž je proměněn na muzejní expozici. Samozřejmě, nejsložitější byl osud těch nejstarších knihoven z projektu, Havlíčkovy a Němcové. Po Boženě Němcové nám zůstalo jen malé torzo, pouhých 11 svazků. V pozdější době již existovaly různé muzejní instituce, především Památník národního písemnictví, jež se systematicky věnují uchovávání pozůstalosti především po významných spisovatelích.

Soupis knihovny Karla Čapka i s barevnými fotografiemi poznámek v knihách již vyšel pod názvem Osobní knihovna Karla Čapka. Jeho knihovna, obsahující přes 2000 svazků, se nachází v soukromých rukou a je veřejnosti nepřístupná. Proto tím spíše poslouží publikace, jež nechce"interpre­tovat obsah sbírky Čapkovy knihovny, ale předložit ji jako komentovaný, netradičně pojatý soupis sloužící jako pramenné východisko dalšímu badatelskému zkoumání v oblasti novodobých dějin české literatury, který však zároveň bude také schopen vzbudit pozornost širší kulturní veřejnosti."