Aktuality

Adoptujte si hrob

Chcete české společnosti pomoci, aby nezapomínala na svou minulost? Jste příznivcem málo známého, avšak podle vás geniálního básníka a chtěli byste pro něj něco udělat? Nebo prostě hledáte originální dárek?

Už je to více než rok, co Správa pražských hřbitovů začala s projektem adopce hrobů. Cílem kampaně je uchování hrobů „osobností, které vynikaly v různých oblastech společenského života, svojí činností zanechaly dodnes patrné stopy, a přesto jsou jejich hroby dnes opuštěny, některé navíc v dezolátním stavu. Jde o dlouhodobý projekt, nájem hrobu se platí na deset let dopředu. Ceny začínají od 300 Kč za rok. Patron projektu, historik architektury Zdeněk Lukeš, říká: „Každý náhrobek je součástí naší historie, mnohdy zasutou, ale nesmírně cennou, pojďme mu vrátit bývalý lesk, zaslouží si to. Je to současně i příležitost znovuobjevit často velmi dramatické a poutavé životní osudy mnoha osobností, a nejen těch, jejichž jména dávno zavál prach.“ V některých případech je prvořadým důvodem pro uchování hrobu umělecká hodnota náhrobku – vždyť hřbitovní plastiky, jež nalezneme na pražských hřbitovech, lze srovnat s významnými historickými hřbitovy v Paříži či v Bologni.

A právě do zachování, případně navracení historické paměti by se měla zapojit široká veřejnost. Motivem pro adopci se může stát lokální patriotismus, profesní spřízněnost či individuální sympatie. Nemusíte se omezovat hroby, jež jsou k adopci nabízeny – hrob, který je „volný“, tedy bez nájemce, můžete Správě pražských hřbitovů k adopci sami navrhnout.

Jak uvádí ředitel hřbitovů Martin Červený, jde vlastně o nouzové řešení „Adopce bylo krizové řešení ve chvíli, kdy jsem nastoupil. Přišlo mi, že je možná škoda, že jsou tady hroby, které chátrají, o které se nikdo nestará. A přitom jsou to hroby zakladatelů firem nebo institucí a osobnosti, které mají spousty obdivovatelů. Tehdy jsem už takovou myšlenku nadhodil, ale nesetkalo se to úplně s dobrým ohlasem; a ve chvíli, kdy jsem nastoupil jako pověřený ředitel, tak zrovna explodovala kauza k kupčením s hroby na vyšehradským hřbitově. Za doby mého předchůdce se nějakým nedopatřením stalo, že několik hrobů významných osobností změnilo majitele, respektive byly neproplacené podle zákona, takže opuštěný a dostaly se do rukou majiteli, kterej si tam prostě chtěl zajistit místo.“ (celý rozhovor naleznete zde).

Když listujeme seznamy hrobů, jež jsou nabízeny k adopci, nalezneme zde skladatele, hudebníky, herce, vědce, a přirozeně také osobnosti, spojené se světem literatury. Hroby známých spisovatelů a básníků, jež byly do programu zařazeny, přilákaly velmi rychle pozornost zájemců o adopci – přispěvatele tak snadno nalezli Karel Havlíček Borovský, Karel Jaromír Erben nebo Václav Matěj Kramerius. V současnosti se jedná o adopci hrobu filozofa a romanopisce Ladislava Klímy.

Hrob Karla Havlíčka Borovského na pražských Olšanech

Prostřednictvím hrobů, na jejichž pronájem a údržbu někdo dobrovolně přispívá, se dozvídáme ty nejprazvláštnější příběhy lidí, kteří v nich jsou pochováni. Slyšeli jste někdy třeba o souputníkovi S.K.Neumanna a Fráni Šrámka, anarchistickém novináři a nakladateli Michaelu Káchovi? Přitom díky němu vyšla třeba tato sbírka Fráni Šrámka s obálkou od F. Gellnera, která je dnes vzácným sběratelským kouskem. I jeho skromný hrob bude uchován pro budoucnost díky tomu, že ho navrhla k adopci a adoptovala skupina přátel Anarchistické federace.

Mezi hroby, které jsou stále ještě volné, se tak nacházejí především místa posledního odpočinku méně známých publicistů či překladatelů. Zmiňme třeba Josefa Pachmayera (1864–1928), dlouholetého novináře Národních Listů, který jako první přeložil do češtiny Psa Baskervillského od A.C. Doyla (a právě jeho překlad z roku byl Městskou knihovnu zdarma zpřístupněn v podobě e-knihy), nebo cestovatele a pedagoga Jana Wagnera (1856 – 1905), jenž kromě toho, že sbíral bulharský folklor a stal se autorem učebnic bulharštiny, přeložil do češtiny i některá díla Julese Verna.

Pokud rádi trávíte čas procházkami po hřbitovech nebo si jich ceníte jako míst zklidnění a rozjímání, doporučujeme vaší pozornosti také starý Malostranský hřbitov na Plzeňské ulici (více o hřbitově zde). Tento běžně nepřístupný hřbitov se díky snaze občanského sdružení pro jeho záchranu občas otvírá, a to zvláště na romantická noční literární čtení. Další, v této sezóně patrně poslední, se bude konat v sobotu 30. srpna od devíti večer. Číst se budou díla, spojená s tajemstvími Katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Do činnosti tohoto spolku se případní zájemci mohou zapojit i jako dobrovolníci.

Vzorový certifikát o adopci.

Vydejte se po stopách básníků a spisovatelů na pražských Olšanech (fotoblog)