Městská knihovna v Praze a Moravská zemská knihovna společně loni…
Číst dál » | -29.-04.2021
Partnerství Prahy s německým Heidelbergem dalo vzniknout zajímavému…
Číst dál » | -22.-04.2021
Konání letošního pražského Světa knihy se posune. Mezinárodní knižní…
Číst dál » | -21.-04.2021
Na Cenu Jiřího Ortena 2021 byla nominována básnická sbírka Betonová…
Číst dál » | -21.-04.2021
Praha 20. a 30. let jako významné literární a kulturní centrum, pražské kavárny, tančírny, podkrovní byty, ve kterých mladí umělci právě píší to, o čem později budeme číst v učebnicích literatury. Ulice, po kterých chodí a o nichž veršují. Lavičky, na kterých sedávají se svými milenkami nebo svou kocovinou. To vše je tématem nového literárního průvodce Kateřiny a Karla Pioreckých Praha Avantgardní.
Literární průvodce sleduje pomyslné stopy, které zanechali v pražských ulicích a kavárnách Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl, Jiří Wolker, Toyen a další básníci a umělci. Ti všichni, ať už se v metropoli narodili, nebo se do ní přestěhovali, tu nejen studovali a pracovali, ale také nacházeli inspiraci pro svou tvorbu. Jejich cesty na přednášky, do menz, kaváren, nočních vináren a na další místa autoři podrobně mapují, aby o nich následně mohli vyprávět. Atmosféru tehdejší Prahy zpřítomňují v knize také fotografie a ilustrace, dobové vzpomínky, zápisky, poznámky, ale především básně samotné.
Jdeš a mluvíš
Rozbíhají se perspektivy
Krásné a otřelé
Jak tvůj hnědý kabát
(Jaroslav Seifert)
Zmíněné cesty nejsou jen stopami na mentálních mapách jednotlivých umělců, jsou také svědky jejich uměleckého formování a zrání. Diskutují o nových směrech dovezených z ciziny, jako byl dadaismus, unanimismus, konstruktivismus a vytváří vlastní. V Praze se zrodily například výtvarný směr artificialismus a také poetismus, který je v rámci avantgardy českým unikátem. Poetismus nebyl pouze literárním programem, byl to postoj k životu, který s sebou nesl civilní pohled na svět, oproštění od politiky a hravost. Procházky Prahou tak jsou zároveň sledováním formování pražské avantgardy.
Jednotlivá hesla průvodce se vztahují ke konkrétním adresám, kde básníci žili nebo se setkávali. Autoři začínají na Národní třídě, která byla nejvýznamnějším pražskou osou. Ze samého středu Prahy se přesouvají k řeče a vydávají se také do dříve okrajových čtvrtí jako je Letná, Holešovice, Libeň nebo Smíchov. Tenkrát byla tato místa skutečnými periferiemi. O Smíchovu píše Jaroslav Seifert toto:
Děsil jsem se vždycky Smíchova
Nejde ani tolik o architekturu
Na Montparnasse každý krámek má ctižádost
Vyrovnat se kavárenské trase (…)
Předměstská šeď se tu zdá býti nachová
Kniha, která se pár týdnů po svém vydání dočkala vyprodání, je nejen skvělým průvodcem po Praze, ale zároveň svědectvím o generaci, která je klíčem k české poezii.
Kateřina a Karel Piorečtí: Praha avantgardní. Literární průvodce metropolí v letech 1918–1938, Academia, 2014.