Dvojice brazilských výtvarníků spolu s dobrovolníky v Londýně vybuduje rozlehlý labyrint z knih. Na gigantickou stavbu jich má být použito 250 000. Stěny labyrintu, rozkládajícího se na více než 500 metrech čtverečních, budou dosahovat skoro dvou a půl metrové výše. Ještě nezvyklejší než materiál však je půdorys stavby – zdi mají kopírovat linie otisků prstů jihoamerického spisovatele J. L. Borgese. Je to tedy vskutku konceptuální literární design. Titíž umělci podobný objekt již vystavěli v Rio de Janeiru, ten londýnský však bude podstatně větší. Londýnské bludiště bude návštěvníky očekávat mezi 31. červencem a 26. srpnem. Po skončení akce si zájemci knihy rozeberou, objekt tedy je nanejvýš ekologický.

Návštěvníci, kteří se odvážně ponoří do světa knih, tam narazí na různá překvapení – čekají na ně obrazovky s literárními citáty či výtvarnými motivy i autoři, kteří zde budou předčítat svá díla. Jak stavba bludiště, tak pozdější aktivity v labyrintu budou natáčeny.

Pražské paralely

Nelze si nepovšimnout podobnosti s pracemi známého slovenského výtvarníka Mateje Krena. Jeho monumentální knižní objekty často svým zahráváním si s nekonečností (vzpomeňme si na vzájemný odraz mezi horním a dolním zrcadlem sloupu Idiom v dvoraně Městské knihovny v Praze) vyvolávají právě „borgesovské“ asociace. Vždyť to byl právě Borges, kdo tak výstižně popsal fascinaci, kterou v lidech vyvolávají zrcadla i labyrinty a ve své Babylónské knihovně vytvořil obraz knihovny jako celého vesmíru nekonečných možností. Ostatně světové veřejnosti bylo toto jeho dílo poprvé úspěšně prezentováno právě v brazilském Sao Paulu, proto můžeme pomýšlet na to, že souvislost tu není čistě náhodná.

Pokud byste se rádi podívali na nějakou tu knižní architekturu a nehodí se vám právě vyrazit do olympijského Londýna, zajděte si alespoň na Mariánské náměstí v Praze. Ačkoliv knihovna bude na přelomu července a srpna uzavřena, dvorana zůstane přístupná a vy můžete nahlédnout do knižního nekonečna.