Městská knihovna v Praze a Moravská zemská knihovna společně loni…
Číst dál » | -29.-04.2021
Partnerství Prahy s německým Heidelbergem dalo vzniknout zajímavému…
Číst dál » | -22.-04.2021
Konání letošního pražského Světa knihy se posune. Mezinárodní knižní…
Číst dál » | -21.-04.2021
Na Cenu Jiřího Ortena 2021 byla nominována básnická sbírka Betonová…
Číst dál » | -21.-04.2021
Už uplynulo deset let od povodní roku 2002, největších v novodobých českých dějinách. Pro pražské knihovny znamenaly tyto neočekávaně rozsáhlé záplavy dramatický boj o záchranu knihovního fondu. Tehdejší události si můžeme připomenout na výstavách uspořádaných Městskou i Národní knihovnou.
Nejhůře byla postižena Městská knihovna. Karlínská pobočka zcela zanikla, neboť objekt, kde se nacházela, na záplavy doplatil narušením statiky. Velké škody utrpěl depozitář Oddělení vzácných tisků na holešovické pobočce, která nebyla evakuována, neboť se nepředpokládalo, že se voda dostane až sem. Přízemní budova však byla zaplavena až do metru a půl. Za oběť živlům zde padlo celkem asi 40 000 svazků, včetně 20 000 svazků vzácných a novodobých tisků. Zasažena byla i hlavní budova na Mariánském náměstí. „Suterén Ústřední knihovny byl zatopen průsakem spodních vod a jen díky včasnému zahájení záchranných prací byla před vodou uchráněna unikátní sbírka hudebnin,“ přibližuje situaci v prvním z poškozených objektů Městské knihovny v Praze vedoucí Ústřední knihovny Marie Čadková.
Národní knihovna
Klementinum, které je v blízkosti Vltavy, zasáhla povodeň v menší míře než jiné objekty, které nebyly chráněny protipovodňovým opatřením, ale přesto dost citelně. Bezprostředně po zprávách o povodňovém stavu ohrožení zahájili pracovníci knihovny záchranu alespoň těch nejcennějších a nejdůležitějších předmětů, jimž hrozilo zničení. Přesto, že celá oblast kolem Klementina byla evakuována, zůstal v knihovně krizový štáb, který po celou dobu prováděl preventivní opatření před potenciálním zatopením prostor, sledoval stav vody a koordinoval práce při zamezování vzniku dalších škod i při odstraňování následků povodně.
Záplavy postihly zejména suterény v Klementinu, kde došlo ke škodám na technickém zařízení a části rezervního fondu, který se již nestihl vystěhovat; cennější fondy byly včas přemístěny do vyšších pater. V neratovickém depozitáři byly zatopeny nejspodnější regály, kde byly umístěny svazky bohemikálních periodik. „V Neratovicích se voda převalila přes pytle s pískem u dveří a zaplavila čtyřicet centimetrů nad podlahou, spodní regály se ocitly pod vodou. Bylo postiženo třináct tisíc svazků.“ vzpomíná PhDr. Jiří Polišenský z Odboru správy fondů NK ČR.
Boj o knihy
Prvotní šok záhy vystřídala horečná aktivita. Den poté začala třídenní bitva s časem, knihovníci a mnozí dobrovolníci postupně omývali knihy od bahna a ukládali je do igelitových sáčků. Knihy byly poté odvezeny do Mochovských mrazíren, které přislíbily zmrazit a dlouhodobé uskladnit všech 20.000 historických svazků a tím je zachránit pro pozdější vysušení a restaurování.
Konečná záchrana vzácných tisků si vyžádala nemalé náklady, a podařila se i díky nezištné pomoci mnoha lidí a institucí. První restaurovanou knihou byla vzácná Pražská bible, prvotisk z roku 1488. O jejích osudech vznikla dokonce celá kniha, kterou si můžete v Městské knihovně zapůjčit nebo zdarma stáhnout. Pro zrestaurované knihy z Oddělení vzácných tisků byly nalezeny nové prostory mimo záplavovou oblast. Na jaře 2003 byl obnoven provoz v sálech Ústřední knihovny. Pobočka v Holešovicích byla rekonstruována a znovu otevřena čtenářům v roce 2004. Jen karlínskou pobočku tamním obyvatelům dodnes nahrazuje bibliobus.
V srpnu 2002 bylo záplavami postiženo dohromady přes 40 knihoven. Národní knihovna ČR ve spolupráci se Státním ústředním archivem a nezávislým odborníkem ing. Jiřím Neuvirtem CSc. realizovala sérii testů základních technik sušení, jejichž výsledky sehrály hlavní roli při rozhodování o dalším postupu záchrany knihovních a archivních dokumentů. Vzhledem k tomu, že největší počet postižených starých tisků měla Městská knihovna v Praze, poskytla jí Národní knihovna dva ze tří přístrojů a uvolnila vlastní prostory, ve kterých vybudovala pracoviště pro sušení knih.
Z celkového počtu cca osmi set tisíc poničených svazků ze všech zasažených knihoven se podařilo asi sto čtyřicet tisíc svazků zamrazit a získat čas na jejich záchranu.
Přijďte na výstavu
V Národní knihovně je výstava o povodních a následující záchraně knih otevřena již od července na Výstavní chodbě v přízemí Národní knihovny ČR. Výstavu můžete navštívit v pracovní dny od 9.00 do 19.00 s výjimkou období letní uzavírky. Potrvá do konce srpna. Vstupné pro uživatele a držitele průkazu Národní knihovny ČR je zdarma, pro ostatní návštěvníky 5 Kč.
Obdobná výstava vás očekává v centrální hale Ústřední knihovny. Výstava je přístupná od 13. srpna (po skončení letní uzavírky).
Z výstavy v Klementinu