Aktuality

Partneři projektu se představují – nakladatelství Meander

„Naším úsilím jsou knihy, z nichž bude dětem jasné, proč se vůbec říká krásná literatura."

Co nám o slovu meandr poví běžné informační zdroje (Wikipedie)? „Meandr je průběžný (pásový) ornament, nazvaný podle klikatého toku stejnojmenné řeky, dnešní Menderes v Turecku. Může mít podobu vodních vln, anebo pravoúhlé lomené čáry, případně složiteji kombinované.“ A také prý je Meandr „zákrut řeky, způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé.“

Ale ten, kdo se u nás aspoň trochu zajímá o knížky pro děti, nebo i ne tak docela pro děti, ví, že Meander je také nakladatelství, jedno z nejlepších ve svém oboru.

Zakladatelkou a majitelkou nakladatelství je paní Ivana Pecháčková. Počátky Meandru sahají do roku 1995, kdy se paní Pecháčková rozhodla knížky nejenom překládat jako dosud, ale také je sama psát a vydávat. Přiměl ji k tomu americký adventní kalendář, který právě překládala a nad nímž si říkala, že by přece něco takového, ne-li lepšího dokázala napsat sama.

Svůj Adventní kalendář vydala jako první knihu nového nakladatelství v roce 1997. Úspěch znamenala následující kniha Legenda o Golemovi, která dala vzniknout ediční řadě Pražské legendy. V ní zatím vyšly čtyři knihy, jejichž autorkou je Ivana Pecháčková sama: kromě Legendy o Golemovi to jsou Legenda o Pražském Jezulátku, Ruce pro Pražské Jezulátko (leporelo) a Legenda o sv. Václavu.

Knihy, po nichž budou sběratelé pátrat

V roce 2000 vznikla další ediční řada Modrý slon – zde vycházejí náročnější, umělecké autorské knihy pro děti. Právě tyto knihy nakladatelství proslavily – každá z nich je svého druhu sběratelským kouskem, prvních sto výtisků je zpravidla číslováno a obsahuje vlastnoruční podpis autora. Jsou to skutečně výjimečná díla. Jak říká nakladatelka: „Krásná kniha je krásně napsaná a krásně ilustrovaná, krásná kniha je věc, kterou chcete mít doma v knihovně a o kterou se budou handrkovat vaše děti a vnuci, až vy tady jednou nebudete. A sběratelé po ní budou v antikvariátech pátrat i v příštím století.“

Právě tzv. autorská pohádka, úzce spojená s individualitou autora, je hlavním žánrem Meandru. Jejím nejtypičtějším představitelem pak je Petr Nikl. Niklovy knihy, obsahující básně či prazvláštní vyprávění a plné bizarních bytostí vyvedených v tlumených barvách, se dočkaly uznání čtenářů i odborné veřejnosti. Nejúspěšnější byly snad Zá hádky (2008), jež získaly cenu Magnesia Litera v kategoriích Kniha roku a Kniha pro děti a mládež. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jeho tvorba je určená spíše dospělým a nadto intelektuálně založeným jedincům, docela dobře se prodává – třeba Lingvistických pohádek (2006) se do roku 2010 prodalo na 6000 výtisků.

I v Niklově případě platí to, co napsal Radim Kopáč: „Meander jako by přitahoval k dětské literatuře tvůrce odjinud“, vždyť Petr Nikl je i „dospělý“ výtvarník, nositel ceny Václava Chalupeckého, hudebník a fotograf. K „autorům odjinud“ patřil třeba i Václav Havel. Jeho kniha Pižďuchové se právě v Meandru dočkala prvního samostatného vydání. Ivan Martin Jirous (Magor dětem, 2009) či Viola Fischerová (O Dorotce a psovi Ukšukovi, 2007; Co vyprávěla Dlouhá chvíle, 2008; aj.), tedy spisovatelé, kteří jinak psali především pro dospělé čtenáře. V nakladatelství Meandr vyšla také jediná dětská kniha Ludvíka Vaculíka (Petr má medvěda nebo co, 2008). Neměli bychom zapomenout ani na Jiřího Stránského. „Je dobré vybírat si autory – já si nějak podvědomě vybírám takové, kteří píšou spíš pro dospělé a ke knížce pro děti si sedli z nějakých zvláštních důvodů, například proto, že psali ve vězení a chtěli něco vzkázat vlastním dětem nebo je dětství už navěky nějak poznamenalo, anebo zůstali dětmi dodneška“, dodává k tomu Pecháčková.

Třetí a poslední ediční řadou je Pro Emu, průkopnicky věnovaná modernímu komiksu. Jako první zde vyšla kniha Lucie Lomové Anča a Pepík zasahují (2006), obsahující příběhy dvou myší, které v devadesátých letech vycházely ve Čtyřlístku.

Kromě svých autorů má nakladatelství i kmenové ilustrátory: již zmíněného Petra Nikla,Jiřího Černického, Matěje Formana, jenž svými ilustracemi dal tvář i webovým stránkám nakladatelství, či Jiřího Sopka, který ilustroval mimo jiné Havlovy Pižďuchy nebo švédskou dětskou klasiku – Podivuhodnou cestu Nilse Holgerssona Švédskem (2005); a také odborné redaktory: Miloše Voráče, bývalého šéfredaktora nakladatelství Petrov, a Radka Malého, bohemistu a básníka, jenž se literatuře pro děti dlouhodobě odborně věnuje (s jednou z jeho přednášek se můžete seznámit zde) a také dětské knihy sám píše – v Meandru mu vyšla už jeho první kniha pro malé čtenáře Františka z kaštanu a Anežky ze slunečnic (2006) a od té doby zde vydal další dvě.

Mít nakladatelství v bytě

Ačkoliv knihy z nakladatelství Meander často získávají nejrůznější ocenění (např. Zlatá stuha IBBY, zápis na mezinárodní Honour List IBBY, Magnesia Litera, Nejkrásnější kniha ČR, ocenění knižních festivalů) a vycházejí v relativně vysokých nákladech – 2000 výtisků i více – podnik příliš nevydělává. Mnoho knih může spatřit světlo světa jen díky podpoře ministerstva kultury nebo sponzorů. Meander zatím ostatně vydal jen několik desítek titulů. Redakce nakladatelství se nachází v bytě nakladatelky, která má také většinu redaktorské práce sama na starosti. I přesto si Ivana Pecháčková dokáže najít čas i na jiné aktivity: organizuje takzvanou Literární kafárnu – pravidelná literární setkání ve Švandově divadle, a také založila u nás ojedinělý festival Děti, čtete? (více zde a zde).

O výjimečnosti nakladatelství vypovídá i to, že se již stalo námětem vysokoškolských kvalifikačních prací: vyčerpávající informace o Meandru najdete v bakalářské práci Dany Kristlové.

A co dál?

Ačkoliv zhoršení hospodářské situace v posledních několika letech má vliv i na trh s knihami a Meander musel poněkud snížit náklady, máme se stále na co těšit: V nejbližších dnech bude uveden druhý díl argentinského komiksu Macanudo, kterého se aktivně dožadovali čtenáři dílu prvního. Ještě letos by se měla objevit také sbírka undergroundové literatury pro děti Čert má kopyto s ilustracemi Luboše Drtiny, další Niklova kniha Ďivňáci z Njůjorku a Legenda o Loretě , k níž obrázky namalovala Renáta Fučíková. V komiksové řadě se objeví slavný francouzský komiks Fotograf od Emmanuela Guiberta, autora Alanovy války.

Nezbývá, než přát Meandru a jeho majitelce mnoho výdrže a úspěchů v odvážném počínání a těšit se na další jedinečné kousky.