Aktuality

Kabinet pražské německy psané literatury odkrývá svá tajemství

Neobyčejná expozice, kde si na všechno můžete sáhnout.

7. září 2012, v předvečer osmého výročí založení Pražského literárního domu autorů německého jazyka, byla slavnostně otevřena stálá expozice věnovaná významnému literárnímu fenoménu českých, německých a evropských literárních dějin – Kabinet pražské německy psané literatury.

Nadační fond Pražský literární dům tak Více než symbolicky přispěl k naplnění odkazu své spoluzakladatelky, poslední německy píšící pražské autorky Lenky Reinerové. Jeho hlavním posláním je totiž rozšíření povědomí o této kapitole literárních dějin a jejích autorech, a především otevření prostoru pro literární setkávání a setkávání s literaturou. Protože právě to společně se vzájemným poznáním může přispět k harmonickému soužití jednotlivých národních kultur v Evropě.

Záplava informací, v nichž se neztratíte

Setkávání je i mottem nově otevřeného Kabinetu pražské německé literatury. Vybízí k němu ostatně už samotný prostor, ve kterém je umístěn. Nachází se na jedné z nejrušnějších pražských ulic, v Ječné 11. Když projdete domovním průchodem hned naproti tramvajové zastávce Štěpánská, ocitnete se jako otočením stránky v oáze klidu na stinném dvorku se zahradním domkem – sídlem Pražského literárního domu, kam ruch ulice téměř nedolehne. Koncepce stálé expozice Kabinetu pražské německé literatury je založená na otevřenosti vůči návštěvníkovi i vůči samotnému obsahu. Spojuje v sobě prvky klasické výstavy s originálními exponáty s posláním informačního centra, které je pro návštěvníky tím pravým rozcestníkem na pouti za dalšími poznatky. Naleznou zde dobové kuriozity, třeba řetízkové hodinky Egona Erwina Kische, některé vzácné tisky a zároveň získají informace nejen o autorech a jejich dílech, ale i o době, ve které tato literatura vznikala.

Nevelká místnost je naplněna doslova od podlahy až po strop informacemi, knihami a exponáty, jejichž výběr může být neustále obměňován a doplňován. Prostor vybízí k hledání, k pátrání na vlastní pěst po stopách pražské německé literatury a duchu její doby. Přehledná grafika a uspořádání prostoru napomáhá k tomu, aby se návštěvník při hledání v záplavě informací neztratil.

Hlavní autoři výstavy, ředitelka Pražského literárního domu Lucie Černohousová a Miloslav Man, mysleli při jejím vytváření zejména na publikum tímto tématem téměř nedotčené, na své si však přijde i odborná veřejnost. Seznamují proto návštěvníky nejprve s dobou, která byla vrcholem tvorby pražských německy píšících spisovatelů, od konce 19. století až do počátku druhé světové války, kdy z Prahy nedobrovolně a tragicky zmizel židovský element. Časová osa, která prostupuje celou expozici, představuje pelmel bohatě ilustrovaných událostí. Z fotografií, textů a dobových pramenů, jako jsou noviny, cestovní průvodce nebo statistiky, se návštěvníci seznámí se základními fakty o tehdejší německé Praze: Kam chodili pražští Němci do divadla a kam na promenádu? Kolik jich zde vlastně žilo? Jaké kavárny navštěvovali nejčastěji? Jaké vycházely v Praze německé noviny a kdo do nich psal? A jak vůbec zněla pražská němčina?

Papírová kartotéka i tablety

Místopis německé Prahy návštěvníkům přiblíží dvojjazyčný Hurtigův plán Prahy z roku 1891. V centru pozornosti však stojí samozřejmě samotní tvůrci. Skutečnost, že německy nepsal v Praze pouze Franz Kafka, pochopí každý návštěvník už při prvním pohledu na rozsáhlou kartotéku čítající na padesát jmen méně či více známých spisovatelů. Každý z nich má v této kartotéce samostatnou složku se základními informacemi o svém životě i tvorbě. Složky budou navíc postupně doplňovány o další jména a materiály, jako je korespondence, fotografie, rukopisy atd. Tento princip zvolili autoři výstavy i pro ostatní části výstavy. Takže při opakované návštěvě bude k vidění něco nového, nějaké překvapení. A pokud by návštěvník dostal chuť si od těchto spisovatelů něco přečíst, není nic snazšího – stačí pouze natáhnout ruku a zapátrat v rozsáhlé knihovně Pražského literárního domu, která je součástí Kabinetu pražské německy psané literatury a obsahuje přes tisíc svazků. Odborná veřejnost pak jistě ocení rozsáhlý výběr z antologií, které ve sledovaném období vycházely v hojném počtu a na jejichž stránkách se autoři pražské německy psané literatury setkávali. Jedná se o básnické sborníky, sbírky prozaických děl, časopisy nebo výroční sborníky. Jejich výběr, který příkladně dokumentuje pestrost tvůrčích stylů i samotnou dobu jejich vzniku, pro Pražský literární dům připravili v širšího souboru germanisté profesor Kurt Krolop a Julie Hadwigerová.

Samotná expozice je multimediální. Všechny prezentované informace jsou návštěvníkům k dispozici i ve dvou počítačových databázích a na tabletech, ze kterých si budou moci poslechnout něco z postupně rozšiřované mediatéky Pražského literárního domu. Nejdřív to budou originální nahrávky hlasů spisovatelů, později i ukázky z jejich literárních děl. A kdyby měl někdo moderní techniky plné zuby, může klidně zasednout za dobový psací stroj značky Olympia a napsat třeba báseň. Ostatně i to je cílem Kabinetu pražské německé literatury: Nejen informovat, ale i inspirovat.

Expozice Kabinetu mohla vzniknout především díky finanční podpoře Ministerstva zahraničních věcí SRN, Ministerstva kultury ČR, Česko-německého fondu budoucnosti a Volksbank Česká republika. Odborně na ní spolupracovalo i občanské sdružení Antikomplex.

Vstupné do Kabinetu pražské německy psané literatury je dobrovolné. Aktuální otevírací dobu naleznete na stránkách Pražského literárního domu.

Fotografie z Kabinetu si můžete prohlédnout zde a zde (slavnostní otevření 7. září).