Městská knihovna v Praze a Moravská zemská knihovna společně loni…
Číst dál » | -29.-04.2021
Partnerství Prahy s německým Heidelbergem dalo vzniknout zajímavému…
Číst dál » | -22.-04.2021
Konání letošního pražského Světa knihy se posune. Mezinárodní knižní…
Číst dál » | -21.-04.2021
Na Cenu Jiřího Ortena 2021 byla nominována básnická sbírka Betonová…
Číst dál » | -21.-04.2021
Byl Kolumbus Žid? Co má společného s Prahou? A co se skrývá na půdě Staronové synagogy?
V češtině vyšly od Steva Berryho knížky Templářské dědictví, Jantarová komnata a další, je u nás tedy už dobře známý. Na konci srpna však na pražské autogramiádě představil knížku, která je pro české čtenáře obzvláště zajímavá, neboť nemalá část děje se odehrává přímo v Praze.
Z pouhého názvu by to přitom málokdo vytušil, vždyť co má Kolumbus s Prahou společného? A s židy? Začne to být pochopitelnější, když se dozvíme, že existuje teorie, podle níž byl Kolumbus žid, hledající v dalekých zemích záchranu před katolickými vládci Španělska.
Za Kolumbovým pokladem kolem světa
Celý příběh se točí kolem údajného Kolumbova pokladu a židovského náboženství. Tom Sagan, kdysi úspěšný žurnalista, ale později usvědčený podvodník, je k účasti na hledání tajemného pokladu donucen Zachariášem Simonem, který ho přesvědčí, že jeho dcera zemře, pokud nebude spolupracovat. Děj knihy se odehrává na Jamajce, ve Vídni a v Praze. S hrdiny se pokusíme proniknout na půdu Staronové synagogy.
Jak jsou příznivci Steva Berryho zvyklí, proplétá se tu skutečnost s fikcí podobně, jako třeba u Dana Browna. Spojujícím prvkem celého románu je židovské náboženství ve svých různých podobách. Hlavní hrdinové jsou židovského vyznání nebo mají alespoň židovské předky. Kniha přináší varování před nebezpečím antisemitismu, ačkoliv čtenáři znalému místních poměrů se leccos může zdát přehnané: z knihy se třeba dozvídáme, že pražská policie se v nejmenším nezajímá o vandaly, ničící židovské památky, a židovská obec musí najímat vlastní ozbrojenou ochranku, která často používá metody na hraně zákona.
Svůdná atmosféra pražského židovského města
Američan Steve Berry tak navazuje na řadu spisovatelů, kteří využili tajemné historie a atmosféry pražského židovského města. Vzpomeňme si na Josefa Svátka, Gustava Meyrinka nebo u nás ne tak známého Leo Perutze. Z lehčího žánru je tu třeba polský dětský dobrodružný román Pan Auťák a pražské tajemství (Zbygniew Nienacki), který byl i úspěšně zfilmovaný. Jeho hrdiny dovede při zkoumání záhadných krádeží ikon ve východním Polsku tajemná stříbrná pečeť až na pražský židovský hřbitov.
Od české nakladatelky Steva Berryho víme, že nejde o žádné chvilkové zaujetí. V dalších autorových knihách má prý ožít Praha Rudolfa II. Návštěvy Prahy, spojené s autogramiádou, využil také k seznámení se s památkami oné doby. Máme se tedy na co těšit. Pečlivostí při studiu podkladů pro své romány je ostatně už proslulý. Vyniká i vytrvalostí – svůj první román nabídl postupně osmdesáti vydavatelům, než našel prvního, který byl ochotný ho vydat.