Městská knihovna v Praze a Moravská zemská knihovna společně loni…
Číst dál » | -29.-04.2021
Partnerství Prahy s německým Heidelbergem dalo vzniknout zajímavému…
Číst dál » | -22.-04.2021
Konání letošního pražského Světa knihy se posune. Mezinárodní knižní…
Číst dál » | -21.-04.2021
Na Cenu Jiřího Ortena 2021 byla nominována básnická sbírka Betonová…
Číst dál » | -21.-04.2021
Právě bylo oznámeno jméno letošního nositele Nobelovy ceny za literaturu. Publicita udílení Nobelovy ceny zastínila dokonce Velký knižní čtvrtek a my se ptáme: kdo to je? Co si od něj můžeme přečíst?
Čínský spisovatel Mo Yan (1955) u nás není zatím příliš známý. Z jeho díla, které zahrnuje celou řadu románů a povídek, byly do češtiny přeloženy jen malé ukázky. Nejvíce jeho textů najdete v revue Souvislosti 2011/1.
Mo Yan (v české transkripci Mo Jen) je ve skutečnosti jen pseudonym. Skutečným jménem se letošní nobelista jmenuje Guan Moye. Mo Yan znamená něco jako „Nemluvit“, je to prý přezdívka z dětských let.
Ve svém díle zůstává Mo Yan věrný vesnici Gaomi, odkud pochází. Je především jakýmsi novodobým venkovským spisovatelem. Jeho romány a povídky zachycují události 20. století, jak se odrazily v životě obyčejných Číňanů, rolníků, žijících mimo velká města. To platí i pro jeho knihu Rod rudého čiroku (1986), podle níž vznikl oceňovaný film Rudé pole, popisující hrůzy japonské okupace. Podobně povídka Kluci ze železa se odehrává během Maova Velkého skoku v druhé polovině padesátých let. Rodiče dětí odcházejí z vesnice, protože musí v lidové komuně pracovat u tavicí pece a doma zůstávají jen děti, odkázané samy na sebe.
Rodiče ho opustili, když mu bylo jedenáct let. V Číně právě začala Kulturní revoluce – jeho rodiče byli veřejně kritizováni za to, že jejich předek byl zámožnějším rolníkem a posláni na převýchovu. Od osmnácti let pracoval jako dělník, v jednadvaceti se stal vojákem. Později přednášel o literatuře na Vojenské kulturní akademii.
Západní literaturu objevil až v osmdesátých letech. Inspirací se pro něj stali zejména William Faulkner a Gabriel García Marquez, které napodobuje svou věrností konkrétnímu místu, kde se odehrává většina jeho příběhů. V jeho případě je to vesnice Gaoni na východě Číny.
V letošním roce Mo Yan obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Podle vyjádření poroty „v halucinačním realismu spojuje lidové příběhy, historii a současnost.“
Chci si něco přečíst!
Nakladatelství Dauphin připravuje vydání výboru jeho povídek pod titulem Když prosem kosa projede. Překladatelem je Denis Molčanov, od nějž pochází i rozsáhlý medailón autora a překlad části povídky Zemljankové radosti.
V českých knihovnách jsou dostupná jeho díla v anglických překladech i v čínských originálech, více zde.