Aktuality

Po Gutenbergovi přišli Koenig s Bauerem

Sdružení polygrafů uspořádalo 22. 11. 2012 v expozici tiskařství Národního technického muzea přednášku Jana Vránkové, místopředsedkyně Sdružení polygrafů, ke 200. výročí vynálezu rychlolisu. Tento vynález stál i na počátku průmyslové výroby knih, ke které došlo v poslední třetině 19. století. O pokrok v tisku knih se zasloužili Němci, kteří jsou až do současnosti největšími výrobci nejkvalitnějších tiskárenských zařízení na světě.

Více než 300 let po Gutenbergově vynálezu knihtisku se technologie výroby knih v podstatě nezměnila. Používal se klasický lis, který roku 1800 zdokonalil lord Stanhope přidáním přítlačných pák. S revoluční změnou přišel tiskař a sazeč Friedrich Koenig (1774–1833), ke kterému se později přidal mechanik Andreas Bauer (1783–1860). Seznámili se roku 1809.

Rychlolis a noviny Times

Koenig představoval v letech 1802–5 v různých městech Evropy, mezi kterými však Praha chyběla, svůj první dřevěný rychlolis. Zájem o technickou novinku byl však spíše vlažný. K zásadní změně došlo teprve tehdy, když se rozjel do Londýna, který byl v té době nejen hlavní světovou metropolí, ale zejména centrem průmyslové revoluce. Nejprve získal zájem majitele tiskárny Thomase Banslyho, ale naprosto klíčovým byl zájem majitele londýnských Timesů, pana Waltera. Je třeba konstatovat, že noviny představovaly pro oblast tisku vždy motor pokroku a inovací. Vyplývalo to z jejich funkce a způsobu přípravy. Bylo nutné potisknout velké objemy papíru, a to velmi rychle, protože kvůli potřebě aktuálnosti se jejich uzávěrky stále více posouvaly do nočních hodin.

Friedrich Koenig začal se systematickým vývojem svého rychlolisu od roku 1807. O tři roky později (1810) si dal svůj vynález patentovat a už příští rok představil první prototyp. V roce 1812 zkonstruoval druhý lis, na němž se pak rozjela masová výroba Timesů. Zájem o nové zařízení narůstal v takové míře, že si pánové Koenig s Bauerem roku 1817 založili v Oberzellu u Würzburgu továrnu na rychlolisy. Poměrně rychle se zvyšovala jejich výroba a později přibývaly pobočky závodu. Po smrti Friedricha Koeniga nahradila ve vedení podniku svého muže Fanny Koenigová, a tak dávno před směrnicemi EU překonala požadovanou kvótu žen ve vrcholovém managementu. Po smrti pana Bauera firmu vedli firmu Koenigovi synové a jejich matka.

Obrovský potenciál výroby tiskárenských zařízení vystihl spolupracovník firmy Koenig & Bauer pan Andreas Albert, jenž si pak založil ve Frankenthalu vlastní továrnu na tiskařská zařízení. Závod se po Albertově smrti připojil k podniku pánů Koeniga a Bauera, a tak vznikla dodnes [* existující špičková firma na výrobu tiskárenských strojů KBA. Mimochodem v roce 2004 koupila a pod svá křídla začlenila i Dobrušské strojírny (Grafitec), kde od roku 1956 probíhala tuzemská výroba tiskových strojů se zajímavými konstrukčními inovacemi. Od roku 2005 průmyslový podnik v Dobrušce nese název KBA Grafitec.

Tajemná dvojka v historii tiskových strojů

Z historie výroby tiskových strojů stojí ještě za zaznamenání skutečnost, že ty první byly na parní pohon a byly vhodné především pro velké tiskové zakázky, které zajišťovaly velké tiskárny. Tuhle skutečnost se podařilo překlenout roku 1820 Napierovi, jenž sestrojil zařízení i pro malou tiskárnu. Tyto stroje byly většinou poháněny ručním pohonem na kliku. Vznikla funkce tzv. točiče, což bylo fyzicky velmi náročné zaměstnání. První malý rychlolis byl na území dnešní České republiky zakoupen v roce 1842 v Jindřichově Hradci.

Je zajímavé, jakou v historii vývoje a používání tiskových strojů hrají letopočty zakončené dvojkou. K výraznému zlepšení funkčnosti těchto zařízení došlo v roce 1902 udělením patentu na stroje značky Planeta. První ofset se u nás objevil roku 1922 (a toto zařízení sloužilo až do roku 1992!).

Jen k nákupu poslední novinové rotačky u nás došlo s vročením bez koncové dvojky, a to roku 1988. Ovšem to byl v období ofsetu čirý technický nesmysl v důsledku zaostalosti polygrafického průmyslu tehdejšího Československa a toho, že se sem téměř nedovážela zařízení na moderní elektronickou sazbu a počítače, které jsou pro ofset mnohem výhodnější než olověná sazba. To vše se ovšem rychle změnilo po roce 1989.

Pokud vás historie knihtisku zaujala a rádi byste si stroje prohlédli pěkně zblízka, máte příležitost právě v Národním technickém muzeu. Čeká tu na vás leccos – od nejstarších dřevěných lisů po kotoučovou rotačku z roku 1876. Prohlédněte si jedinešnou expozici alespoň virtuálně – zde.

Rychlolisy v c. a k. státní knihtiskárně ve Vídni (posl. třetina 19. století)

© Jaroslav Císař a Jana Vránková

ilustrace © z archivu Jany Vránkové

foto © František Plíva